
Žal nad zničenou krajinou a ignorování životního prostředí se před 30 lety stal jedním ze zdrojů Sametové revoluce. Brzy se Československo nadechlo nejen svobody, ale i čistějšího vzduchu. Po třech dekádách ale zase narůstá žal nadstavem klimatu, naráží na ignoranci a opět se mění v rebelii. Různá klimatická hnutí v poslední době změnila zápas na klimatickém hřišti vysláním silných emocí do útoku. Film Žal žen proto není o statistikách a teplotních stupních, ale o emocích, které vzbuzuje vidina kolapsu rovnováhy mezi planetou a lidmi. Je také hlavně o ženách, často matkách malých dětí, protože ženy nejednou vnímají a prožívají ohrožení klimatickou změnou naléhavěji než muži. Přestože osobně laděný dokument režisérky Andrey Culkové zpracovává chmurné téma destrukce životního prostředí, vyprávění se nese v duchu pospolitosti a víry ve změnu. Provázanost formální a obsahové složky znásobuje působivost filmu, který o environmentálním žalu nevypovídá jen procítěnými slovy, ale i výmluvnými obrazy.
Země: Česká Republika Rok: 2020 Délka: 94 minut
Režie: Andrea Culková
Produkce: Miroslav Novák
Produkční společnost: Durac Film
Kamera: Andrea Culková, Eduard Germis
Střih: Andrea Culková
Zvuk: Petr Čechák, Ivan Horák